|
| |
|
|
In vitro kultivace tasemnice Hymenolepis diminuta - 2
Jandura, Dominik ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Raisová Stuchlíková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Dominik Jandura Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro kultivace tasemnice Hymenolepis diminuta - 2 Náplní této diplomové práce bylo získat cysticerkoidy tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta), excystovat je a najít podmínky pro maximální dobu inkubace in vitro. Jako mezihostitel byl užit potemník moučný (Tenebrio molitor) infikován potkaním trusem obsahujícím vajíčka tasemnice. Excystace byla prováděna prostřednictvím L-cysteinu a tauroglykocholátu sodného. Excystované larvy byly in vitro kultivovány (37 řC, 5 % CO2) v médiu RPMI 1640 obohaceném o další látky vybrané na základě předchozích metod. Jednalo se zejména o extrakty z potkaních, myších a ovčích jater, případně v kombinaci s kvasnicovým extraktem a ovčí žlučí. Vliv testovaných látek na kultivaci byl hodnocen měřením nárůstu tasemnic. Nejlepší vliv mělo médium obsahující sérum, kvasnicový extrakt a extrakt z ovčích jater, kde tasemnice k 16. dni dosahovaly velikosti 1561 µm. Další růst byl limitován výskytem patologických útvarů.
|
|
|
Helminti jako původci nádorových onemocnění obratlovců
Schreiber, Manfred ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Opisthorchis viverrini, Clonorchis sinensis a Schistosoma haematobium byli Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikováni jako karcinogeny 1. skupiny. Infekce opisthorchidními motolicemi může vést ke vzniku cholangiokarcinomu jater a v případě schistosom může vznikat spinocelulární karcinom močového měchýře. Spojitost mezi infekcí helminty a vznikem karcinomů je potvrzena, avšak přesné mechanismy jejich indukce jsou teprve nyní intenzivně studovány. Existují i další druhy helmintů, u nichž se uvažuje o asociaci s nádorovými onemocněními, avšak přímá stimulace karcinogeneze zatím nebyla prokázána. Ke vzniku nádorů může dojít také maligní transformací totipotentních buněk parazitů, které pak metastázují do různých částí těla hostitele. Některé druhy helmintů však mohou mít i opačný efekt a vykazují proti nádorovou aktivitu. Tato práce se věnuje především helmintům asociovaným se vznikem nádorových onemocnění a dosud popsaným mechanismům karcinogeneze způsobené takovými infekcemi.
|
|
|
In vitro kultivace tasemnice Hymenolepis diminuta - 2
Jandura, Dominik ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Raisová Stuchlíková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Dominik Jandura Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro kultivace tasemnice Hymenolepis diminuta - 2 Náplní této diplomové práce bylo získat cysticerkoidy tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta), excystovat je a najít podmínky pro maximální dobu inkubace in vitro. Jako mezihostitel byl užit potemník moučný (Tenebrio molitor) infikován potkaním trusem obsahujícím vajíčka tasemnice. Excystace byla prováděna prostřednictvím L-cysteinu a tauroglykocholátu sodného. Excystované larvy byly in vitro kultivovány (37 řC, 5 % CO2) v médiu RPMI 1640 obohaceném o další látky vybrané na základě předchozích metod. Jednalo se zejména o extrakty z potkaních, myších a ovčích jater, případně v kombinaci s kvasnicovým extraktem a ovčí žlučí. Vliv testovaných látek na kultivaci byl hodnocen měřením nárůstu tasemnic. Nejlepší vliv mělo médium obsahující sérum, kvasnicový extrakt a extrakt z ovčích jater, kde tasemnice k 16. dni dosahovaly velikosti 1561 µm. Další růst byl limitován výskytem patologických útvarů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Revize diphyllobothriidních tasemnic plazů (Eucestoda: Solenophoridae)
VLNOVÁ, Ivana
Diphyllobothriidní tasemnice jsou dobře známými parazity savců včetně člověka, ale už méně známými parazity plazů. Tyto tasemnice rozdělujeme na tři rody (Bothridium, Duthiersia, Scyphocephalus) patřící do čeledi Solenophoridae, která je charakteristická unikátní morfologií skolexu. Vyskytují se ve střevě varanovitých plazů a hadů. Všechny tři rody se vyskytují v Asii, dva v Africe (Bothridium a Duthiersia) a jeden v Austrálii a Jižní Americe (Bothridium). Jednotlivé rody jsou dobře odlišitelné, ale druhové složení těchto rodů není dobře známo. Tato studie rodů Duthiersia a Scyphocephalus shrnuje dostupné literární zdroje, poskytuje nové informace získané studiem nově získaného materiálu z Afriky a Jihovýchodní Asie i materiálu uloženého v helmintologických sbírkách.
|
|
|
Morfologická analýza vajíček tasemnic řádu Diphyllobothriidea
LEŠTINOVÁ, Kateřina
Řád Diphyllobothriidea je unikátní skupinou tasemnic. Mají široké spektrum definitivních hostitelů, zahrnující všechny skupiny tetrapodů, včetně člověka. Rozšíření je téměř globální. Vyskytují se nejen v sladkovodních a mořských ekosystémech, ale i na souši. Diagnostika diphyllobothriidů je velmi složitá. Studování morfologie vajíček by mohla diferenciální diagnostiku ulehčit. Kromě tvaru a velikosti vajíček může hrát klíčovou roli také charakter povrchu vajíček. Pro studii struktury povrchu jsme použila skenovací elektronový mikroskop (SEM). Byly provedeny experimentální nákazy křečků a dobrovolníka. Vajíčka z těchto nákaz byly analyzována. Byl dokumentován proces líhnutí koracidia.
|
|
| |
|
|
Tasemnice čeledi Gryporhynchidae z Afriky
HAASOVÁ, Ivana
Tato práce je morfologicko-taxonomickou studií tasemnic čeledi Gryporhynchidae z Afriky. Nový materiál z Keňi, Senegalu a Súdánu zahrnuje 17 druhů v 8 rodech - Amirthalingamia macracantha (Joyeux et Baer, 1935) Bray, 1974; Anomotaenia riccii (Fuhrmann et Baer, 1943) Baer et Bona, 1960; Cyclustera magna (Baer, 1959) Bona, 1975; Cyclustera sp.; Dendrouterina macrosphincter (Fuhrmann, 1909) Baer et Bona, 1960; Neogryporhynchus sp.; Paradilepis lloydi (Southwell, 1926) Spasski, 1954; Paradilepis maleki (Khalil, 1961); Paradilepis urceina Bona, 1975; Paradilepis urceus (Wedl, 1855) Joyeux et Baer, 1950; Parvitaenia macrocoleo Bona, 1975; Parvitaenia macropeos (Wedl, 1855) Baer et Bona, 1960; Parvitaenia megascolecina Bona, 1975; Parvitaenia purpurea Johri, 1959; Parvitaenia samfyia Mettrick, 1967; Valipora ardeolae (Singh, 1952) Baer et Bona, 1960 a Valipora mutabilis (Linton, 1927).
|
host ::
RSS.